ARJEN ROBBEN
Arjen Robben + Bayern Mnichov + Nizozemsko
Ajen při souboji s skotem Liším
S fotbalem začal v klubu FC Groningen, odkud odešel za 3 900 000 € do dalšího nizozemského celku PSV Eindhoven. Teprve tam se naplno projevily Robbenovy kvality a začaly se o něj zajímat velkokluby jako Manchester United a další. V roce 2003 získal Cenu Johana Cruijffa (Johan Cruijff Prijs), která se v Nizozemsku každoročně uděluje nejlepším mladým hráčům do 21 let.[1]
Arjen odcestoval v roce 2004 do Londýna, kde se setkal s trenérem Manchesteru United sirem Alexem Fergusonem, jenž za něj nabídl PSV 7 000 000 €. Tato částka se zdála zástupcům PSV Eindhoven neadekvátní, čehož využil majitel Chelsea FC Roman Abramovič, když přispěchal s nabídkou 18 000 000 €. Tuto částku PSV Eindhoven akceptoval.[2]
Real Madrid
Po sporech s trenérem José Mourinhem ale v létě 2007 Chelsea opustil a zamířil do Realu Madrid za 36 000 000 €,[3] kde podepsal 5-letý kontrakt. Debutoval 18. září 2007 v zápase Ligy mistrů UEFA proti Werderu Brémy, který Real Madrid vyhrál 2:1. V utkání Robben střídal Raúla.[4] Ligový debut přišel 23. září 2007 v utkání s Realem Valladolid (zápas skončil remízou 1:1), v němž Robben střídal Roystona Drenthe.[5]
Bayern Mnichov
28. srpna 2009 přestoupil za 25 000 000 € do Bayernu Mnichov.[6] V roce 2010 získal v Německu ocenění Fotbalista roku.[7][8]
Sezóna 2011/12
Na konci sezóny 2011/2012 neproměnil několik důležitých penaltových kopů, i proto jeho klub Bayern Mnichov nezískal v sezóně ani jednu trofej, ke kterým měl blízko (např. vítězství v německém poháru DFB-Pokal (zde ale penaltu proměnil) a v Lize mistrů UEFA, ve finále Ligy mistrů UEFA neproměnil za nerozhodného stavu 1:1 pokutový kop v prodloužení proti Petru Čechovi z Chelsea FC). O tři dny později v přátelském utkání Bayernu Mnichov proti reprezentaci Nizozemí se dostal ve druhém poločase na hřiště a byl vypískán frustrovanými fanoušky Bayernu.[9] Ve finále DFB Pokalu proti Borussii Dortmund tentokrát se štěstím proměnil pokutový kop, na vítězství to nestačilo, bavorský klub podlehl soupeři 2:5.[10][11] 3. května 2012 klub oznámil, že s Arjenem Robbenem prodloužil smlouvu až do roku 2015.[12]
Sezóna 2012/13
31. října 2012 v zápase DFB-Pokalu proti 1. FC Kaiserslautern vstřelil dva góly, Bayern zvítězil 4:0.[13] Ve 22. kole bundesligové sezóny 2012/13 zaznamenal gól na hřišti Wolfsburgu, když skóroval v 92. minutě. Zápas skončil vítězstvím Bayernu 2:0.[14] 22. února 2013 byl na hřišti při drtivé domácí výhře 6:1 nad Werderem Brémy, v ligovém zápase vstřelil jeden gól.[15] Ve 27. bundesligovém kole 30. března 2013 vstřelil 2 góly při kanonádě 9:2 nad Hamburkem.[16] S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[17] V posledním kole Bundesligy 17. května 2013 vstřelil gól proti Borussii Mönchengladbach (výhra 4:3).[18]
V základní skupině F Ligy mistrů 2012/13 7. listopadu 2012 vstřelil jeden gól francouzskému týmu Lille OSC a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.[19] V prvním zápase semifinále 23. dubna 2013 byl u výhry 4:0 nad Barcelonou, která byla dosud suverénní. Robben odehrál stejně jako jeho spoluhráči velmi dobré utkání a v 73. minutě vstřelil třetí gól svého celku. Bayern si zajistil výbornou pozici do odvety.[20] Arjen se jednou trefil i v odvetě 1. května, Bayern zvítězil na Camp Nou 3:0 a suverénním způsobem postoupil do finále.[21] V něm 25. května ve Wembley proti Borussii Dortmund přihrál na první gól Mario Mandžukićovi a sám vstřelil vítězný gól krátce před koncem řádné hrací doby, když se prokličkoval k zakončení v pokutovém území. Bayern zvítězil 2:1, získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale a Robben byl ústřední postavou finálového duelu.[22] Ve finále DFB-Pokalu 1. června 2013 porazil Bayern s Robbenem v sestavě VfB Stuttgart 3:2 a získal tak treble (tzn. vyhrál dvě hlavní domácí soutěže plus titul v Lize mistrů resp. PMEZ) jako sedmý evropský klub v historii.[23][24]
Sezóna 2013/14
27. července 2013 na začátku nové sezóny vstřelil dva góly v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár), ale Bayern podlehl Borussii Dortmund na stadionu Signal Iduna Park 2:4.[8]
Reprezentace
V A-mužstvu Nizozemska debutoval 30. dubna 2003 v přátelském utkání proti hostujícímu Portugalsku. Do střetnutí nastoupil v průběhu druhého poločasu, zápas skončil remízou 1:1.[25][26]
Zúčastnil se Eura 2004 v Portugalsku, Eura 2008 ve Švýcarsku a Rakousku, Eura 2012 v Polsku a na Ukrajině, Mistrovství světa 2006 v Německu a Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice.[26]
EURO 2012
Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině se Nizozemsku vůbec nezdařilo. Ačkoli bylo po suvérénní kvalifikaci považováno za jednoho z největších favoritů, prohrálo v základní skupině B všechny tři zápasy (v tzv. „skupině smrti“ postupně 0:1 s Dánskem[27], 1:2 s Německem[28] a 1:2 s Portugalskem[29]) a skončilo na posledním místě. Robben odehrál všechny tři zápasy.
S fotbalem začal v klubu FC Groningen, odkud odešel za 3 900 000 € do dalšího nizozemského celku PSV Eindhoven. Teprve tam se naplno projevily Robbenovy kvality a začaly se o něj zajímat velkokluby jako Manchester United a další. V roce 2003 získal Cenu Johana Cruijffa (Johan Cruijff Prijs), která se v Nizozemsku každoročně uděluje nejlepším mladým hráčům do 21 let.[1]
Arjen odcestoval v roce 2004 do Londýna, kde se setkal s trenérem Manchesteru United sirem Alexem Fergusonem, jenž za něj nabídl PSV 7 000 000 €. Tato částka se zdála zástupcům PSV Eindhoven neadekvátní, čehož využil majitel Chelsea FC Roman Abramovič, když přispěchal s nabídkou 18 000 000 €. Tuto částku PSV Eindhoven akceptoval.[2]
Real Madrid
Po sporech s trenérem José Mourinhem ale v létě 2007 Chelsea opustil a zamířil do Realu Madrid za 36 000 000 €,[3] kde podepsal 5-letý kontrakt. Debutoval 18. září 2007 v zápase Ligy mistrů UEFA proti Werderu Brémy, který Real Madrid vyhrál 2:1. V utkání Robben střídal Raúla.[4] Ligový debut přišel 23. září 2007 v utkání s Realem Valladolid (zápas skončil remízou 1:1), v němž Robben střídal Roystona Drenthe.[5]
Bayern Mnichov
28. srpna 2009 přestoupil za 25 000 000 € do Bayernu Mnichov.[6] V roce 2010 získal v Německu ocenění Fotbalista roku.[7][8]
Sezóna 2011/12
Na konci sezóny 2011/2012 neproměnil několik důležitých penaltových kopů, i proto jeho klub Bayern Mnichov nezískal v sezóně ani jednu trofej, ke kterým měl blízko (např. vítězství v německém poháru DFB-Pokal (zde ale penaltu proměnil) a v Lize mistrů UEFA, ve finále Ligy mistrů UEFA neproměnil za nerozhodného stavu 1:1 pokutový kop v prodloužení proti Petru Čechovi z Chelsea FC). O tři dny později v přátelském utkání Bayernu Mnichov proti reprezentaci Nizozemí se dostal ve druhém poločase na hřiště a byl vypískán frustrovanými fanoušky Bayernu.[9] Ve finále DFB Pokalu proti Borussii Dortmund tentokrát se štěstím proměnil pokutový kop, na vítězství to nestačilo, bavorský klub podlehl soupeři 2:5.[10][11] 3. května 2012 klub oznámil, že s Arjenem Robbenem prodloužil smlouvu až do roku 2015.[12]
Sezóna 2012/13
31. října 2012 v zápase DFB-Pokalu proti 1. FC Kaiserslautern vstřelil dva góly, Bayern zvítězil 4:0.[13] Ve 22. kole bundesligové sezóny 2012/13 zaznamenal gól na hřišti Wolfsburgu, když skóroval v 92. minutě. Zápas skončil vítězstvím Bayernu 2:0.[14] 22. února 2013 byl na hřišti při drtivé domácí výhře 6:1 nad Werderem Brémy, v ligovém zápase vstřelil jeden gól.[15] Ve 27. bundesligovém kole 30. března 2013 vstřelil 2 góly při kanonádě 9:2 nad Hamburkem.[16] S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[17] V posledním kole Bundesligy 17. května 2013 vstřelil gól proti Borussii Mönchengladbach (výhra 4:3).[18]
V základní skupině F Ligy mistrů 2012/13 7. listopadu 2012 vstřelil jeden gól francouzskému týmu Lille OSC a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.[19] V prvním zápase semifinále 23. dubna 2013 byl u výhry 4:0 nad Barcelonou, která byla dosud suverénní. Robben odehrál stejně jako jeho spoluhráči velmi dobré utkání a v 73. minutě vstřelil třetí gól svého celku. Bayern si zajistil výbornou pozici do odvety.[20] Arjen se jednou trefil i v odvetě 1. května, Bayern zvítězil na Camp Nou 3:0 a suverénním způsobem postoupil do finále.[21] V něm 25. května ve Wembley proti Borussii Dortmund přihrál na první gól Mario Mandžukićovi a sám vstřelil vítězný gól krátce před koncem řádné hrací doby, když se prokličkoval k zakončení v pokutovém území. Bayern zvítězil 2:1, získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale a Robben byl ústřední postavou finálového duelu.[22] Ve finále DFB-Pokalu 1. června 2013 porazil Bayern s Robbenem v sestavě VfB Stuttgart 3:2 a získal tak treble (tzn. vyhrál dvě hlavní domácí soutěže plus titul v Lize mistrů resp. PMEZ) jako sedmý evropský klub v historii.[23][24]
Sezóna 2013/14
27. července 2013 na začátku nové sezóny vstřelil dva góly v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár), ale Bayern podlehl Borussii Dortmund na stadionu Signal Iduna Park 2:4.[8]
Reprezentace
V A-mužstvu Nizozemska debutoval 30. dubna 2003 v přátelském utkání proti hostujícímu Portugalsku. Do střetnutí nastoupil v průběhu druhého poločasu, zápas skončil remízou 1:1.[25][26]
Zúčastnil se Eura 2004 v Portugalsku, Eura 2008 ve Švýcarsku a Rakousku, Eura 2012 v Polsku a na Ukrajině, Mistrovství světa 2006 v Německu a Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice.[26]
EURO 2012
Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině se Nizozemsku vůbec nezdařilo. Ačkoli bylo po suvérénní kvalifikaci považováno za jednoho z největších favoritů, prohrálo v základní skupině B všechny tři zápasy (v tzv. „skupině smrti“ postupně 0:1 s Dánskem[27], 1:2 s Německem[28] a 1:2 s Portugalskem[29]) a skončilo na posledním místě. Robben odehrál všechny tři zápasy.
Liším. Estranky fot-gol
S fotbalem začal v klubu FC Groningen, odkud odešel za 3 900 000 € do dalšího nizozemského celku PSV Eindhoven. Teprve tam se naplno projevily Robbenovy kvality a začaly se o něj zajímat velkokluby jako Manchester United a další. V roce 2003 získal Cenu Johana Cruijffa (Johan Cruijff Prijs), která se v Nizozemsku každoročně uděluje nejlepším mladým hráčům do 21 let.[1]
Arjen odcestoval v roce 2004 do Londýna, kde se setkal s trenérem Manchesteru United sirem Alexem Fergusonem, jenž za něj nabídl PSV 7 000 000 €. Tato částka se zdála zástupcům PSV Eindhoven neadekvátní, čehož využil majitel Chelsea FC Roman Abramovič, když přispěchal s nabídkou 18 000 000 €. Tuto částku PSV Eindhoven akceptoval.[2]
Real Madrid
Po sporech s trenérem José Mourinhem ale v létě 2007 Chelsea opustil a zamířil do Realu Madrid za 36 000 000 €,[3] kde podepsal 5-letý kontrakt. Debutoval 18. září 2007 v zápase Ligy mistrů UEFA proti Werderu Brémy, který Real Madrid vyhrál 2:1. V utkání Robben střídal Raúla.[4] Ligový debut přišel 23. září 2007 v utkání s Realem Valladolid (zápas skončil remízou 1:1), v němž Robben střídal Roystona Drenthe.[5]
Bayern Mnichov
28. srpna 2009 přestoupil za 25 000 000 € do Bayernu Mnichov.[6] V roce 2010 získal v Německu ocenění Fotbalista roku.[7][8]
Sezóna 2011/12
Na konci sezóny 2011/2012 neproměnil několik důležitých penaltových kopů, i proto jeho klub Bayern Mnichov nezískal v sezóně ani jednu trofej, ke kterým měl blízko (např. vítězství v německém poháru DFB-Pokal (zde ale penaltu proměnil) a v Lize mistrů UEFA, ve finále Ligy mistrů UEFA neproměnil za nerozhodného stavu 1:1 pokutový kop v prodloužení proti Petru Čechovi z Chelsea FC). O tři dny později v přátelském utkání Bayernu Mnichov proti reprezentaci Nizozemí se dostal ve druhém poločase na hřiště a byl vypískán frustrovanými fanoušky Bayernu.[9] Ve finále DFB Pokalu proti Borussii Dortmund tentokrát se štěstím proměnil pokutový kop, na vítězství to nestačilo, bavorský klub podlehl soupeři 2:5.[10][11] 3. května 2012 klub oznámil, že s Arjenem Robbenem prodloužil smlouvu až do roku 2015.[12]
Sezóna 2012/13
31. října 2012 v zápase DFB-Pokalu proti 1. FC Kaiserslautern vstřelil dva góly, Bayern zvítězil 4:0.[13] Ve 22. kole bundesligové sezóny 2012/13 zaznamenal gól na hřišti Wolfsburgu, když skóroval v 92. minutě. Zápas skončil vítězstvím Bayernu 2:0.[14] 22. února 2013 byl na hřišti při drtivé domácí výhře 6:1 nad Werderem Brémy, v ligovém zápase vstřelil jeden gól.[15] Ve 27. bundesligovém kole 30. března 2013 vstřelil 2 góly při kanonádě 9:2 nad Hamburkem.[16] S klubem slavil v sezóně zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[17] V posledním kole Bundesligy 17. května 2013 vstřelil gól proti Borussii Mönchengladbach (výhra 4:3).[18]
V základní skupině F Ligy mistrů 2012/13 7. listopadu 2012 vstřelil jeden gól francouzskému týmu Lille OSC a podílel se tak na jeho debaklu 6:1.[19] V prvním zápase semifinále 23. dubna 2013 byl u výhry 4:0 nad Barcelonou, která byla dosud suverénní. Robben odehrál stejně jako jeho spoluhráči velmi dobré utkání a v 73. minutě vstřelil třetí gól svého celku. Bayern si zajistil výbornou pozici do odvety.[20] Arjen se jednou trefil i v odvetě 1. května, Bayern zvítězil na Camp Nou 3:0 a suverénním způsobem postoupil do finále.[21] V něm 25. května ve Wembley proti Borussii Dortmund přihrál na první gól Mario Mandžukićovi a sám vstřelil vítězný gól krátce před koncem řádné hrací doby, když se prokličkoval k zakončení v pokutovém území. Bayern zvítězil 2:1, získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale a Robben byl ústřední postavou finálového duelu.[22] Ve finále DFB-Pokalu 1. června 2013 porazil Bayern s Robbenem v sestavě VfB Stuttgart 3:2 a získal tak treble (tzn. vyhrál dvě hlavní domácí soutěže plus titul v Lize mistrů resp. PMEZ) jako sedmý evropský klub v historii.[23][24]
Sezóna 2013/14
27. července 2013 na začátku nové sezóny vstřelil dva góly v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár), ale Bayern podlehl Borussii Dortmund na stadionu Signal Iduna Park 2:4.[8]
Reprezentace
V A-mužstvu Nizozemska debutoval 30. dubna 2003 v přátelském utkání proti hostujícímu Portugalsku. Do střetnutí nastoupil v průběhu druhého poločasu, zápas skončil remízou 1:1.[25][26]
Zúčastnil se Eura 2004 v Portugalsku, Eura 2008 ve Švýcarsku a Rakousku, Eura 2012 v Polsku a na Ukrajině, Mistrovství světa 2006 v Německu a Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice.[26]
EURO 2012
Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině se Nizozemsku vůbec nezdařilo. Ačkoli bylo po suvérénní kvalifikaci považováno za jednoho z největších favoritů, prohrálo v základní skupině B všechny tři zápasy (v tzv. „skupině smrti“ postupně 0:1 s Dánskem[27], 1:2 s Německem[28] a 1:2 s Portugalskem[29]) a skončilo na posledním místě. Robben odehrál všechny tři zápasy.
