Zvířata
15. 1. 2013
HOUSENKA
Je celá bílá. Místo kde spí je hlína. Živí se listy zelenina a i ovoce. Podobná je ji stonožka.Žije v česka republika maďarsko a slovinsko.
čáp čilí. neboli čáp čepka. Podobní čápovi skalního čápa vodního čápa čelního a čápa bambule.
Čáp žije ve vodě v hnízdech a v dutinách stromu. Jí ryby.Je zbarveném trop je čistě bílí. Zobák
je čistě tmavě oranžova.Žije v česka republika a v Lucembursko Bratislava a v Ronově. Jsou užitečné k pracování na zahradě. Větší se dorůstají 20 – 28 a mámy do 19 – 21, mimina do 11 – 12 táta do 30 – 39 . Hádanka zní:který čáp žije nejdéle?
Čáp skalní – snadno ho poznáte podle černobílých křídel a podle trupu, že je celý černý.
Popis barvy: zobák má stejný jako čáp čilý a ocasní pera má bílo-černo-hnědá. Žije na teplých místech např.: v Čechách a ve Švédsku, Finsku a Jižní Korey. Jí malé rybičky, mušky, vysokou trávu a malé termity, mravence.
Jeho špičatý dlouhý zobák má na to, aby rozhraboval mraveniště a aby mohl chytat ryby ve vodě. Jeho ocasní pera jsou do půlkolečka a odporují větru. Čáp letí až 12 hodin denně. Jeho nohy jsou tmavě oranžové a malinké ostré konce slouží jako malé drápky a používá je k tomu, aby se na břehu zachytil jednou nohou. Křídla slouží k létáni.
Krocan nilský
Krocan nilský je hodně barevní. trup je zeleno, oranžoví, modro, fialoví peří
peří vzniklo u krocana z ostrých Štětín.na hlavě má žluté tykadla. Hlava je zeleno červenou hlavu.žije v nilská spojené anglické emirátu.
TANA INDICKá.
tana je malí méďa. S bílýma tlapy a hlavou.Jeho huňatá srst je šedývý černá. Táta váží 178
děda 198 dítě 4 máma 20 strýc 100 teta 101babička 167.Žijé neví mé protože jsme ho
potkali v česku.
tana indická.
Tana obývá asijské tropické lesy. Je zvířetem převážně denním, ale aktivní bývá i za soumraku. Obratně se pohybuje po stromech. Žije jednotlivě nebo v párech. Jedinci si obhajují revíry, které si značkují zvláštním výměškem ze žlázy na prsou. V noci tana přespává ve stromové dutině. V ní také samice po březosti dlouhé 52 až 56 dnů vrhá obvykle dvojčata. Mláďata opouštějí doupě poprvé po 27 dnech a vydávají se se svou matkou za pevnou stravou. Tana loví hmyz a jiné bezobratlé živočichy, ale žere také ptačí vajíčka a mláďata drobných obratlovců. Ráda má však i sladké ovoce. Kořist uchopí do předních tlapek a podává si jí k tlamičce.
Kaloň indický
Je rozšířen v Indii a na Srí Lance. Zdržuje se v početných skupinách, často až o tisících jedincích. Kolonie přes den odpočívá, obvykle na stálém stanovišti a na velkých stromech. Kaloni se zavěšují hlavou dolů a „zabalují“ se do létacích blan. Po setmění se obrovské hejno vznese a jako černý mrak odlétá za zralými šťavnatými plody do lesů. Často však kaloni zavítají i na ovocné plantáže a napáchají značné škody na ovoci. Ráno se hejno vrací na stanoviště, kde má každý jedinec obsazené místo. Na nejvyšších větvích sídlí vůdčí zvířata. Po březosti dlouhé kolem 180 dnů vrhá samice jediné mládě, které se drží pevně na srsti své matky.
Muntžák červený
Vyskytuje se na Srí Lance, v celé jižní a jihovýchodní Asii a přes Velké Sundy zasahuje až na Bali. Žije v hustých podrostech pralesů, také při březích řek, ale i v zarostlých větších parcích. Zdržuje se jednotlivě, v párech nebo rodinných skupinách. Jedinci mají stálé revíry, které si vyznačují na větvičkách výměškem z žlázy na bradě. Za potravou vycházejí zvířata po soumraku a jsou aktivní po celou noc. Živí se listy, výhonky, větvičkami, trávou a různými plody. Samici se narodí po březosti dlouhé kolem 185 dnů obvykle 1 mládě, které saje mateřské mléko 4-5 měsíců.
Levhart obláčkový
Je rozšířený od východní Indie po jižní Čínu a až na Sumatru a Kalimantan. Obývá tropické lesy. Po většinou roku žije samotářsky. V době říje přichází samec za družkou a zdržuje se s ní několik dnů. Samice po březosti dlouhé 86-92 dnů vrhá v doupěti ve stromové dutině nebo skalní sluji 1-5 mláďat. Ta se narodí nevidomá a prohlédnou po 10 dnech. Na lov se levhart obláčkový vydává za dne a za soumraku. V místech, kde je pronásledován se však odváží za kořistí až v noci. Obratně šplhá po stromech a přepadává opice i jiné savce a také ptáky. Na zemi se zmocní skokem i mláďat jelenů, v době nouze mu stačí drobní hlodavci a ještěři.
Tygr indický
Obývá severní oblast jihovýchodní Asie. Vyskytuje se v džunglích, bambusových houštinách, v rozsáhlých rákosinách a také v horách až do výše 3000 m n.m. Každý jedinec vlastní velké území v kterém má stálé obydlí v jeskyni, pod obrovským padlým stromem podobně. Odtud podniká lovecké výpravy, za dne i za soumraku. Obvykle se pohybuje po pravidelných stezkách, po kterých se plíží nepozorovaně k prasatům divokým, jelenům, antilopám a podobně. Následuje několik mocných skoků a vzápětí lovec srazí oběť a zpravidla jí prokousne hrdlo. V době říje přichází samec za samicí a zdržuje se s ní několik týdnů. Po 95 až 114 denní březosti porodí samice v doupěti 1-6 mláďat, která prohlédnou po 2-7 dnech. U matky zůstávají tygříci 2-3 někdy až 4 roky.
hlodoun bambusoví
je vysoký do 122 – 145 . Samice vrhá 7 Až 8 vajíček žije v Asii kousek Afriky a Čínu.je cla černá kromě prsou ta je pleťová a flíčky má černé od očí po tlamu je pleťová kromě nosu ten je černí a uší jsou na krajích bílé a očí černé.ostré drápy slouží k usmrcení zvířete dorůstají se do 200 roků. A s ostrímy řezáky.
tygr ussurijský
zije v severní korej a jižní Čině
lesy. tropické lesy.
lesy netopýr rezatý.
Je noční zvíře.Je podobni kaloňovi rozeznáte ho podle: šedivých křídlech.
daněk evropský
žije v horách nebo zarostlých lesích. Dorůstá se do 109 – 200. Jejich mládě se jmenuje koloušek a mládě má parůžky a dospělí mají parohy. Koloušci váží 100 - 122 gramů, dospělí váží 200 – 201 gramů.Samice vrhají 2 – 3 vejce. Barvu srstí má hnědou s bílými kruhy. pošťuchá stepní
pošťuchá stepní délka dělá:kolem 20 cm.
ocas:nepatrný.hmotnost:125 – 400 g
žije v pralesích. Je malá a má malé uši. vypadá jako malí zajíček z malími uši.
Hulman posvátný. délka dělá: 41 – 78 cm. délka ocasu:69- 108.
je rozšířen od Pákistánu přes Nepál a Ásám do Indie a Srí Lanky. Vystupuje do horských oblastí až do výše přes 2500 mn.m. V zimním období se však zdržuje v nižších polohách. Žije v tlupách, které se skládají z vůdčího samce a několika samic s mláďaty. Někdy se jednotlivé rodiny spojují do skupin čítajících až přes 120 jedinců. Hulmani se živí listy, květy, ovocem a občas hmyzem. Někdy opice navštíví zelinářská pole nebo ovocné plantáže. Na noc se rodinné tlupy uchylují do jeskyně nebo také na výstupky vysokých zdí chrámů. Samici se narodí po březosti dlouhé 168 až 196 dnů 1 mládě. Novorozeně se pevně drží na břiše matky. V Indii patří hulmani k posvátným zvířatům.
Jak divoký. délka dělá: 325 cm. výška v kohoutku: 200. Hmotnost okolo 1000 kg, rohy má až 1 metr dlouhé.
Je obyvatelem náhorních plošin Tibetu, kde žije ve výši až 6100 mn.m. V zimní době sestupuje do nižších poloh, chráněných před krutými mrazy a vánicemi. Jaci se zdržují v tlupách, které se skládají z krav a telat, zatímco samci bývají samotáři. V době říje však samci bojují mezi sebou o přízeň krav. Zvířata vlastní teritoria, ve kterých se potulují za potravou. Spásají trávu, listy keřů, bambusové výhonky, lišejník i mech. Samice po březosti dlouhé 255-270 dnů vrhá 1 mládě. To často už půl hodiny po narození stojí na vlastních nohách a po hodině už pije mléko od své matky.
Koza šrouborohá. délka dělá: 140-180 cm. délka ocasu 8-14cm, výška v kohoutku: 65-104 cm. Hmotnost samce 80-110 kg, samice 32-40 kg.
Je rozšířená v horských oblastech střední Asie, Kašmíru a Pákistánu. Obratně šplhá po příkrých skalních srázech. Aktivní je za dne, ale někdy i za jasných nocí. Kozy s mláďaty se zdržují ve stádech. V době říje přicházejí za samicemi samci, kteří mezi sebou bojují. Obvykle se ale souboj obejde bez zranění soupeřů. Říje probíhá v prosinci, kdy se jeden samec zdržuje s několika samicemi. Samice po březosti dlouhé kolem 155 dnů vrhá 1 nebo 2 mláďata, která zůstávají u matky 2 roky. Potrava kozy šrouborohé se skládá z trávy, bylin, listů a větviček, v zimě i z mechu a lišejníku.
Takin. délka dělá: 100-237 cm. délka ocasu: 7-12cm, výška v kohoutku: 68,6-140 cm. Hmotnost: 150-1400 kg, samice menší.
Je domovem ve vysokohorských oblastech východně od Tibetu až po střední Čínu. Žije ve výši 2000-5000 mn.m., kde se zdržuje v horských řídkých lesích nebo v bambusových a rododendronových porostech. Aktivní je hlavně pozdně odpoledne a večer. Žije v menších skupinách, starší samci však bývají samotáři. Zvířata mají revíry s vyšlapanými stezkami a pravidelnými místy na odpočinek a na toaletu. Živí se trávou, bylinami, listy, plody apod. V zimě sestupují za potravou do údolí. Po březosti dlouhé 200-220 dnů vrhá samice ve skrytu houštin 1 mládě, vzácně dvojčata. To bývá v březnu v dubnu. Mládě už za půl hodiny po narození následuje matku. Doba sání mláděte je krátká a často končí už po 2 měsících.
Medvěd himálajský. délka dělá: 100-237 cm. délka ocasu: 7-12cm, výška v kohoutku: 68,6-140 cm. Hmotnost: 150-1400 kg, samice menší.
